MUŽI POTŘEBUJÍ VÝZVY

Minule jsme přemýšleli o tom, že potřebujeme riskovat. Vycházíme tak naproti možnému úspěchu a budujeme sebevědomí. Každý risk však obsahuje výzvu, a to bude naší dnešní tématem.

Hned se třeba poopravit. Ne každý risk obsahuje výzvu. Naházet peníze do automatu je riskantní, ale žádnou výzvu v tom nehledejte.

Hrdinové v příbězích přijetím nebezpečné úkoly potvrzují své ctnosti, kterými jsou síla, čest, odvaha a sebeovládání. Nejen před sebou, ale i v očích okolí. Úspěšně obstát upevňuje náš status.

Nestačí však, aby si chlap řekl sebevědomé: „To bych určitě zvládl i já.“ Muž, který se přecení, nebo nikdy nečelil skutečné překážce, dostane nakládačku. Je třeba začít zdola.

Autor Barbara Conana zjevně rozuměl, jak to funguje. Výzvy, kterým čelíme mají být vždy o něco náročnější. I Robert E. Howard stavěl barbara do stále obtížnějších situací. Tak mu dovolil růst. Zároveň tak upevňuje jeho přesvědčení, že náročné úkoly může zvládnout.

V životě hrdiny se objeví moment uvědomění, že mise před ním je šílenství, a zároveň si uvědomuje, že absolvoval a přežil podobné situace a přežije i tuto. S trochou štěstí.

V jednom z příběhů Conan narazí na Baal Pteora, muže, který je stejně svalnatý jako on, ale o dost vyšší. Je to zabiják, který od mládí škrtí své oběti. Když barbara chytí pod krk, nezbývá Conanovi nic jiného, ​​než mu stisk opětovat. Po chvíli však začne zabiják ztrácet sílu a panikařit. Conan mu před smrtí řekne cosi jako: „Myslel sis, že si silný, protože si dokázal zabíjet civilizovaných lidí, ženy a děti, slabé oběti bez svalů. Měl si nejprve zlomit vaz Cimmerské býkovi, aby ses mohl považovat za silného. Já jsem to udělal dříve, než jsem se stal dospělým mužem. „

Čelit jedné výzvě za druhou je nejlepší školou.

Stejně jako já, si i ty už dospělý chlap. Neběhá v bederních rouškách, ani kroužkové zbroji se sekerami, či meči. Nezabíjejí draků na počkání, ani nezápasí s barbary. Krk býku sice nezlomím, ale to neznamená, že bych nemohl čelit jiným výzvám.

Pointa zůstává stejná. Vítězství v malých výzvách nás učí důvěřovat si a vystoupit o jeden schod výše. Kolik je v tvé osobní historii vítězství?

Výzvy, kterým čelíme my v naší kultuře a století, často nejsou fyzické. Namáhavé však mohou být i ty emocionální, duchovní nebo intelektuální. Tak jak se v nich hrdinovi daří, roste i jeho komfortní zóna. Věřte, že krok po kroku se posunete tak, že to, co se vám před lety zdálo nemožné, bude zcela obyčejným dnem.